RICHARD STIEBITZ
Creative Director
GEN
v oboru cca 30 let
člen ADC 20 let
Automat Churchill
Původně vystudovaný technik se od nejhezčí práce svého života, kdy likvidoval klest v lese, přes práci fotografa a studium dokumentaristiky u Heleny Třeštíkové dostává na pozici art directora do Mark BBDO. U pohovoru, na který přišel pro tu dobu s typickým stylovým kufříkem, ho zachránila mírná mystifikace, že umí paspartovat. Od prvního dne nástupu už kufřík nikdo nikde neviděl. V té době bylo Richardovi kolem třiceti a působil externě jako vyučující na FAMU. Od té doby ještě stihl projít agenturami Y&R, DDB, Saatchi & Saatchi a kariéru u nadnárodních gigantů ukončil po 12letém působení jako kreativní ředitel a člen představenstva ve Wundermanu.
FAMU?
Tehdy (rané devadesátky) jsem díky mému zájmu prakticky o všechno, co se točilo kolem artu, a hlavně díky mému technickému vzdělání začal pronikat do digitální fotografie. A vehementně jsem ji propagoval. Z počátku se tomu na FAMU bránili, ale brzy pochopili, že vývoj bude v tomto směru neudržitelný a oslovili mě k externí spolupráci. Do té doby byla fotografie velká alchymie a svět sám pro sebe. Pravda je, že fotografové vyznávající klasiku mě tam moc v lásce asi neměli. Zároveň už jsem začal pronikat do reklamy.
CO REKLAMA DÁVÁ?
Nahlídneš do různých směrů tvůrčích disciplín, kterých komunikace využívá. To mě hodně naplňovalo a pořád naplňuje. Navíc je to obor, který je vždy, co se týká využívání technologií a inovací, o krok napřed. Rozhodně se nenudíš. Různorodý svět s mnoha přesahy. Často potkáváš velmi zajímavé lidi. Měl jsem období, kdy jsem nemohl dospat, jak jsem se těšil do práce :-).
CO REKLAMA BERE?
Spoustu času na úkor rodiny. V podstatě už ti nezbývá moc času na nic jiného. Někdy je hodně prchavá, nevytváří stále hodnoty. Taky jsem se nějakou dobu nemohl vyrovnat s tím, že podporuju konzum. Při vytváření image čemukoliv často forma přesahuje obsah. Přišly i hrany, např. dělat reklamu na politickou stranu, s jejímiž ideami jsem nerezonoval. Nechtěl jsem jít proti svým zásadám. Časem jsem si ale taky uvědomil, že je to médium, které tady bylo a bude, a že můžeš komunikovat i dobré věci, komunikovat je esteticky i eticky, a někdy tak pomoc něčemu prospěšnému.
MEZIGENERAČNĚ?
Myslím, že díky dynamice, kterou tenhle obor má, se spolupráci mezi generacemi víceméně daří. Vnímám, že někdy přicházejí „nováčci“ s tím, že už všechno umí. Možná to chce občas více pokory a dávat si věci do souvislostí. Hashtag není samospásný. Ale to právě přichází až se zkušeností.
VĚČNĚ MLADÝ GEN?
No, tak ten neustále hledám (smích). Ale v současnosti jsem ho našel při mém působení na VŠE, kde jsme se Zdeňkem Vondrou (vedoucí katedry multimédií) založili A-gen-turu GEN, která propojuje profíky s absolventy i samostatnými studenty, a budeme právě koncepčně cílit na mladou generaci. Moc se na to těším.
Richard se po celou dobu kariéry věnoval působení na školách, vždy mu přišlo důležité sdílet zkušenosti. Nestavět se pouze do role mentora, ale zároveň také od studentů přijímat jejich nový, jiný pohled nebo názor. Od tohoto extrovertního a intenzivního světa občas rád uniká do míst, kam se druzí neženou. Načerpává sílu a nechává se nést sounáležitostí s krajinou, ať už na back country lyžích, nebo jednoduše po svých. Cestování ho nabíjí. A když není zrovna možnost cestovat, relaxuje u literatury typu Walden aneb život v lesích. A jsme opět na začátku – u jeho oblíbené první práce v lese.
#miniviews